Přezkoušení v autoškole ještě před uplynutím 12 měsíců od vybodování

Pro vrácení řidičského průkazu po vybodování musí řidič kromě jiného absolvovat i přezkoušení v autoškole, jehož součástí jsou i praktické jízdy. V současné době však nepanuje jednotný názor na to, kdy je možné toto přezkoušení absolvovat – ještě před koncem roční  lhůty od pozbytí řidičského oprávnění nebo nejdříve po roce?

Pokud jde o legálnost řízení v době, kdy má řidič pozbyté oprávnění z titulu vybodování (ne zákazu činnosti), potom na toto není zcela jednotný názor:

§ 337 Trestního zákoníku
        Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
        (1) Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že
a) vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl, …..
        bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu:
§ 3 odst. 3 písm. c)
(3) Řídit motorové vozidlo může pouze
a) osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81, nebo …
c) osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly 4) připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení 4a).

Autoři Bušta, Kněžínek v komentáři k zákonu č. 361/2000 Sb. tvrdí toto:
§3 odst. 3 – k písm. c):
Podle ustanovení písmene c) se jedná o zkoušku z řízení motorového vozidla v případech, kdy osoba žádá o vrácení pozbytého nebo odňatého řidičského oprávnění. Tímto ustanovením se rovněž umožňuje uvedeným osobám řídit motorové vozidlo pod dohledem učitele autoškoly v rámci přípravy k uvedené zkoušce. Přitom se výslovně nevylučuje, že tomu tak může být po celou dobu pozbytí řidičského oprávnění, což může být značně sporné s ohledem na novou úpravu skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Při aplikaci těchto ustanovení bude v praxi zřejmě nutné rozlišovat, zda je v souvislosti s odnětím či pozbytím řidičského oprávnění stanovena určitá omezující lhůta, před jejímž uplynutím nelze požádat o vrácení řidičského oprávnění, respektive rozhodnout o vrácení řidičského oprávnění, od případů, kdy taková lhůta stanovena není, popřípadě kdy již uplynula. Motorové vozidlo tak ani v rámci přípravy na přezkoušení nebude moci řídit především osoba, která ještě vykonává sankci zákazu činnosti, popřípadě které ještě neuplynula lhůta, po jejímž uplynutí může požádat o vrácení řidičského oprávnění pozbytého v důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů.

K tomu lze dodat, že zákon o silničním provozu v §123d umožňuje požádat o vrácení oprávnění po 1 roce od pozbytí. Na druhou stranu v § 101 odst. 4 písm. b) téhož zákona se stanovuje, že doklad o odborné způsobilosti nesmí být starší 30 dní. Tedy z toho lze dovodit, že řízení vozidla před uplynutím 1 roku v 30 denní lhůtě za podmínek § 3 odst. 3 písm. c) směřující k přípravě na zkoušku a tedy shromažďování podkladů pro žádost není protiprávní.

Zásadní argument, proč by řízení při přípravě na přezkoušení a samotném přezkoušení nemělo být považováno za protiprávní je samo návětí v § 337 TZ „Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci“. Řízení při těchto dvou činnostech určitě za maření neze považovat.

Nicméně s ohledem na riziko vyplývající z možného trestního stíhání je lépe, když řidič počká s přezkoušením až po roce.